Blok 1: Poslechová procházka

Resumé

Cílem je podpořit kulturu slyšení a poslechu jako základ pro navazující hudební reprodukci prozkoumaných zvuků, stejně jako jejich transformaci a reinterpretaci, např. skrze přenos do instrumentálních nebo hlasových zvuků. Tato modulová sekce poskytuje impulz pro vedení poslechové procházky. S celou třídou nebo jednotlivými skupinami prozkoumávají žáci tři stanoviště v blízkém okolí školy skrze poslouchání. Stanoviště jsou vybrána tak, aby umožňovala rozdílné poslechové zkušenosti. V projektu to byla tato tři stanoviště:

  • stanoviště 1: školní dvůr
  • stanoviště 2: rušná křižovatka se stavbou a tramvajovou zastávkou
  • stanoviště 3: studentská kolej s jídelnou

Učitelé by měli pečlivě přizpůsobit stanoviště individuální situaci, aby zajistili rozmanitou škálu zkušeností.

Trvání: 2 x 90 min


Klíčová slova (kreativita a podnikavost): Nadšení, interakce s prostředím, rozvoj nápadů a řešení.

Popis

Krok 1: Poslechová cvičení – vnímání prostoru – prožitek ticha 

Žáci si pohodlně sednou a zavřou oči. Za pomoci slovní nápovědy učitele vnímají žáci všechny zvuky, které mohou slyšet.

  • v těle,
  • v místnosti,
  • mimo místnost.

Žáci se snaží vyjádřit pomocí obrázku to, co slyšeli.

Krok 2: Zvuky těla

Žáci stojí v kruhu. Společně vymýšlejí různé možnosti zvuků těla:

Prostor pro činnost 1: Zvuky tvořené chodidly o podlahu jako hrací povrch

  • Všichni hráči začnou daným zvukem chodidel, např. dupnutím.
  • Pokud jeden hráč změní zvuk chodidly, všichni ostatní reagují imitací tohoto zvuku.
  • Sekvence se opakuje, dokud není prozkoumáno kolem 10 rozdílných zvuků tvořených chodidly.

Prostor pro činnost 2: Dlaně hrají na tělo jako hrací povrch

  • Všichni hráči hrají na různé části těla dlaněmi/prsty a snaží se vytvořit co nejrozmanitější zvuky.
  • Vybraní žáci improvizují s různými zvuky, všichni ostatní žáci se s nimi snaží hrát synchronně.

Prostor pro činnost 3: Zvuky tvořené pouze dlaněmi nebo prsty (tleskání, luskání, tření dlaní o sebe, …)

  • Jeden žák předvede zvuk dlaněmi, který je druhými reprodukován.
  • Chození v kruhu, další žák zahraje nový zvuk dlaněmi a ostatní ho zase opakují.
  • Situace se opakuje, dokud všichni žáci nezahrají zvuk dlaněmi/prsty.
  • Žádný zvuk by neměl být hrán dvakrát. Pokud např. žák tleská, nesmí být tento zvuk zopakován dalším žákem v kruhu.

Prostor pro činnost 4: Zvuky tvořené částmi úst – zvuky bicích jako je prasknutí ústy, cvakání jazykem; vzduchové zvuky jako funění, foukání, dýchání….; němé zvuky jako jsou souhlásky …

  • Postupujte jako v činnosti 3, jen v opačném směru v kruhu.

Krok 3: Slyšení a asociace zvuků vytvořených na tělo

Žáci sedí v kruhu, dva nebo tři žáci sedí vprostřed, zády k sobě. Jejich oči jsou zavřené.

  • Instruktor nebo žák dá impulz tím, že uvede zvuk těla (tleskání dlaněmi, luskání prsty, bubnování na stehna atd.), který všichni v kruhu opakují, jeden po druhém co nejrychleji. Zvuk se v každém kole mění s osobou, která poskytne impulz. Výsledkem je nepřetržitý řetěz reakcí tvořený zvuky hranými na různé části těla (stejně jako řetězová reakce padajícího domina).
  • Varianta 1: Na znamení dlaně 1 jsou zvuky na tělo hrány jeden po druhém, na znamení dlaně 2 jsou hrány všemi současně.
  • Varianta 2: Žáci hrají ve třech skupinách v jakémkoli pořadí, každý s předem určeným zvukem skupiny.
  • Žáci sedící vprostřed kruhu popisují nápady, asociace a prostory/krajiny, které se vytvořily během poslechu.

    V závislosti na potřebách žáků je poslechové cvičení hráno několikrát nebo pravidelně jako rituál.

Krok 4: Poslechová procházka

Instruktor vysvětlí žákům poslechovou procházku, která zahrnuje tři poslechová stanoviště v okolí školy:

  • žáci by na poslechových stanovištích neměli mluvit, aby se mohli plně soustředit na poslech
  • při přesouvání na další stanoviště by mluvení mělo být omezeno na minimum
  • pro každé stanoviště dostanou žáci karty připravené instruktorem a napíšou jeden poslechový dojem na každou kartu. Předmětem zájmu nemá být věc, která vytváří zvuk (např. auto), ale zvuk samotný (např. pištění brzd, kovový rachot kroužku na klíče, řvoucí motor auta ….)
  • jeden žák je vybrán pro tvorbu digitálních audio nahrávek a měl by dostat technické instrukce v předstihu.

Poslechová procházka: Žáci jdou na poslechové stanoviště 1 s učitelem a poslouchají potichu 2 – 3 minuty zvuky okolí. Na kartách, které si přinesli, zaznačí individuálně své poslechové dojmy. Během poslechu jsou všechny zvuky nahrávány přes externí mikrofon magnetofonu. Stejný postup se opakuje na poslechových stanovištích 2 a 3. Nakonec se všichni vrátí do třídy.

Krok 5: Úvaha

Žáci poskládají zvukovou mapu s kartami. Duplikáty se dají na sebe.

Úvaha o poslechové procházce:

    • Co jsme slyšeli?
    • Které zvuky se vám líbily nejvíce/nejméně?
    • Byly pro vás některé zvuky překvapující, nezvyklé, velmi zvláštní?
    • Které zvuky byly obzvláště hlasité/měkké/vysoké/nízké/dlouhé/krátké?
    • Vyskytly se některé zvuky, které se pohnuly?
    • Objevily se zvuky, které několikrát změnily směr?
    • Které zvuky umíte zazpívat?
    • Měly některé zvuky rytmus nebo melodii, která by se dala reprodukovat?

Poté žáci poslouchají audio nahrávky každého stanoviště, aby mohli porovnat své individuální vnímání s nahraným zvukovým prostředím a popsat možné rozdíly.

Krok 6: Reprodukce poslechových dojmů za pomocí zvuků na tělo

Vytvoří se malé skupiny po 4 – 6 žácích. Člen každé skupiny si vybere 1 – 2 karty ze zvukové mapy.

Zadání skupiny:

  • Vyzkoušet různé způsoby, jakými mohou být zvuky na kartách reprodukovány – hlasem nebo zvuky na tělo.
  • Ve skupině se dohodnout na sekvenci a formě hudební partitury (notace) rozmístěním karet zleva doprava. Položení několika karet nad sebe tvoří polyfonii, kde všechny zvuky musí být hrány současně.
  • Rozhodnout, kdo hraje který zvuk a kdy.
  • Zopakovat sekvenci několikrát, až získáte jistotu.
  • Dát jméno své zvukové kompozici.

 

Krok 7: Prezentace výsledků skupiny ve třídě 

Hörspaziergang 1

Hörspaziergang 2

Varianty

Poslechová procházka se zavřenýma očima: Velmi intenzivní forma poslechu je prožita při chůzi se zavřenýma očima. V této variantě žáci pracují ve dvojicích. Žák A zavře oči a je veden žákem B přes určenou oblast po domluvenou dobu. Poté si vymění role. Tato možnost vyžaduje vysokou míru fyzické kompetence, soustředění, silný smysl pro zodpovědnost a důvěru.

Postřehy z poslechových zkušeností mohou být také ilustrovány graficky nebo pomocí obrázků. Z výsledných zvukových karet poté můžeme vytvořit soundtrack. Opakovaný přenos zvukových karet na slyšitelné zvuky je více přímý, hudební informace je viditelnější, její realizace je tedy jednodušší než varianta založená na psaných výrazech. Tato forma je zajímavá v mezioborovém spojení s vizuálním uměním, protože umožňuje žákům zažít propojení vizuálního a sluchového vnímání.

Kompetence

Žáci jsou schopni:

  • vědomě rozlišovat rozdílné sluchové prostory
  • poslouchat pečlivě zvuky okolí po nějakou předem dohodnutou dobu
  • verbalizovat poslechové dojmy, uvažovat o nich a srovnat je navzájem
  • rozeznat rytmickou figuru a melodické motivy každodenních zvuků
  • znovu vytvořit poslechovou zkušenost svými hlasy a zvuky těla.

Kromě toho, při poslechových procházkách se zavřeným očima žáci dokážou:

  • rozumět hmatovým vjemům a reagovat na ně pohybem
  • převzít zodpovědnost za žáky a pečlivě je vést.

Materiály

  • čisté karty ve formátu A6, ideálně různých barev, např. jednu pro každé stanovisko
  • pera
  • symboly s názvem každého poslechového stanoviště pro zvukovou mapu
  • nahrávací zařízení s externím mikrofonem
  • hudební systém k hraní audio nahrávek