Podnikavost

Podnikavost: podnikavý duch, chuť podnikat

Projekt Musik kreativ+ s názvem „Podpora kreativity a podnikavosti prostřednictvím hudby, uměleckého vystupování a kulturní spolupráce“ má napomáhat vyučujícím vytvořit prostředky, podněcující děti k rozvoji kompetencí, které umožňují tvořit a podnikat ve skupině. V projektu Musik kreativ+ to znamená rozvíjet tyto schopnosti spolu s nejbližšími spolužáky i ostatními dětmi v rámci spolupráce všech partnerů, a to na úrovni národní a evropské. Mezi školami z různých zemí existují partnerské a výměnné vztahy. Obsah činností týmu Musik kreativ + se proměňuje na základě kontextu každého školského zařízení.

Představa podnikavosti se v průběhu minulých desetiletí vyvíjela. Tradičně byla spojována s vývojem lukrativních a obchodních kompetencí; v současné době může být také spojována s organizacemi, které se zaměřují nejenom na finanční zisk, ale také na zisk vyplývající z tvůrčí činnosti, podtrhující solidaritu a humanitu. Účastníme se tak rozvoje společenského podnikání (Douba 2002).

Uvádíme-li Musik kreativ + do praxe s cílem, abychom podpořili u žáků jejich podnikavý esprit, pak výsledek je rozhodně jiného charakteru než finančního.

Podnikavost – definice

Dobrodružství a chuť riskovat

Podnikavost charakterizuje především touha po tvoření, invence a inovace, chuť riskovat a touha po dobrodružství. Podnikat znamená představovat si, sestavit a dovést ke konci nějaký projekt, vyzdvihnout určitou výzvu, zvýraznit předmět zájmu.

Individuální a kolektivní

Podnikavost je podmíněna existencí lidské bytosti, jedince a skupiny. Mít podnikavý duch znamená podnikat a rozvíjet projekt ve skupině, což implikuje naslouchání druhému, jeho respektování, snahu být iniciativní, spolupracovat a kolektivně hodnotit společné výsledky (Rouillan 2011). Je důležité naučit se rozdělovat role a různé úkoly, naučit se pracovat ve skupině, aby bylo možné dosáhnout společného cíle.

Horizontální a vertikální

S vertikalitou a horizontálností se setkáváme v oblasti hudby (harmonie a kontrapunkt), ale i v rámci pojmu podnikavost. Rozvíjet samostatnost a schopnost spolupráce vyžaduje jasné vymezení mezi individualismem a kolektivismem, ne v jeho vertikální ose, která by představovala nastolení hierarchie, nerovnosti, ducha soutěživosti, ale v jeho horizontální ose, která upřednostňuje rovnost, respekt, otevřenost k druhému, integraci, kooperaci, sdílení (Dambrun & Darnon 2009). Existuje-li vertikálnost, pak se jí rozumí prostor, který je každému jedinci poskytnut v rámci jeho osobní svobody se vyjádřit, zkoumat a zkoušet. Nabízí se také otázka vedoucího. V průběhu projektu si žáci uvědomují, jak je důležité důvěřovat nějakému vedoucímu, jednomu z nich, který by mohl sdružovat, organizovat a vést skupinu nejenom tím, že jim autoritativně představí to, co není příznivé pro tvorbu, ale aby také takzvaně držel ve svých rukou kormidlo lodi, na níž každý vesluje ve společném směru. Nepojednáváme zatím o melodické nebo harmonické vizi podnikavosti, ale o projektech, které vznikají na základě konkrétní a společné shody.

Podnikavost jako princip vyučování

V průběhu projektu se také všichni učí naslouchání druhému, aby tak bylo možné sledovat cíle stanovené společně. Umět sestavit projekt a pracovat ve skupině vede k dovednosti navrhovat, souhlasit s ostatními při kolektivním výběru, být samostatný, mít důvěru v sebe sama a nastolit vztah důvěry k ostatním, umět se vzdát svých návrhů ve prospěch kolektivního cíle, přijmout obtíže a překážky a posunout se dále (Fayolle 2011), být vytrvalý a shovívavý. Některé vyučovací principy odpovídají pojmům, které se vyskytují v ekonomickém světě: je třeba dosáhnout výsledku, který je totožný pro všechny, vypracovat a použít takovou metodu (evaluace, zpráva, setkání ad.), aby se tohoto výsledku dosáhlo (Pepin 2011). Tyto prvky projekt naplňují a umožňují jeho zhodnocení.

Podnikavost a Musik kreativ+: zahájení a rozvíjení

Projekt Musik kreativ+ umožňuje si představit a obsáhnout vše, co se týká hlavního námětu, tedy hudby, různorodosti aktivit a realizací na základě transversálního a interdisciplinárního rozvoje. Počítá se s využitím publicity a marketingu veřejného se prezentování (plakáty, tiskovými sděleními, rozhlasovými rozhovory, fotografickými reportážemi atd.), dále uplatněním cestovních deníků, možnosti výběru kostýmů, názvu skupiny, rozhovorů s profesionálními hudebníky, využitím filmů, básnické tvorby, prezentačních textů, vokálních a instrumentálních projevů, stínového divadla, choreografických a scénografických koncepcí.

Literatura

  • Douba, G. (2002). L’entrepreneuriat : de l’esprit d’entreprise à l’esprit d’entreprendre… Cahier de recherche 02-67. p. 4 – 5. Agence universitaire de la Francophonie. Available on http://archives.auf.org/55/1/02-67.pdf
  • Fayolle, A. (2010). Développer l’esprit d’entreprendre au sein du système éducatif , p. 15-17 actes du colloque du 07-12-2010 entreprendre pdf, Hors série mars 2011 série L’enseignement technique Développer l’esprit d’entreprendre chez les jeunes p. 14 – 21. AFDET (Association française pour le développement de l’enseignement technique). Available on www.afdet.org
  • Rouillan, S. (2010). Quelles sont les compétences liées à la créativité ?, p. 19-21
    actes du colloque du 07-12-2010 entreprendre pdf, Hors série mars 2011 série L’enseignement technique Développer l’esprit d’entreprendre chez les jeunes p. 14 – 21. AFDET (Association française pour le développement de l’enseignement technique). Available on www.afdet.org
  • Schlienger, P. (2016). Actes du colloque Education, enseignement, pratiques artistiques, et la musique dans tout ça ?, p.18 – Plateforme MVA-FSMA, 26 avril 2016 Maison de la Région à Strasbourg. Available on http://www.fsma.com/actes-du-colloque.html
  • Dambrun, M. et Darnon, C. (2009). Individualisme et collectivisme dans les pratiques éducatives : le ying et le yang ? Université Blaise-Pascal, Clermont-Ferrand, Laboratoire de psychologie sociale et cognitive, CNRS. Diversité, n°157, p. 60 (06/2009)
    Available on http://www.educ-revues.fr/DVST/AffichageDocument.aspx?iddoc=39216
  • Pepin, M. (2011). L’entrepreneuriat en milieu scolaire : de quoi s’agit-il? McGill Journal of Education / Revue des sciences de l’éducation de McGill, vol. 46, n° 2, 2011, p. 303-326. Available on http://id.erudit.org/iderudit/1006441ar

Oficiální dokumenty