Blok 3: Hry ve mlýně

Resumé

Následující blok přináší náměty hravých činností inspirovaných prostředím venkovského mlýna. Fantazie a intuice dětí je podněcována charakterem místa a obklopující přírody i prací ve mlýně. Žáci provozují rytmické, hudebně pohybové a taneční hry, v nichž uplatňují říkadla a písně adekvátní vymezenému tématu. Kreativní prvky prostupují hudebně pohybovými a tanečními elementy, jsou součástí práce s texty, jejich rytmickou strukturou a obsahem. Improvizace v rámci rytmických a hudebně pohybových her napomáhá rozvoji tvořivého myšlení a citu pro hudební formu.

Představivost dětí může být umocněna fotografiemi venkovského mlýna nebo návštěvami takových objektů. Vhodnými prostředky stimulace zájmu a tvořivého přístupu žáků v okruhu aktivit inspirovaných přírodou (Modul 3) jsou vycházky do přírody, výtvarné činnosti apod.

Ž si hrají v kruhu na „mlýnské kolo“. Vytleskávají vytvořené rytmické figury, přičemž rozvíjejí metrorytmické cítění, smysl pro tempo, hudební paměť, pohotovost, představivost a fantazii. Současně se učí své rytmické představy zapisovat do not. Nejdříve jsou vedeni k vnímání metrické pulzace, potom rozlišují přízvučné a nepřízvučné doby v taktu a na tomto základě rozeznávají metrorytmickou strukturu útvaru. Rytmické figury interpretují ve skupinách (nebo jednotlivě) za sebou v jednohlasé podobě nebo současně formou vícehlasu. Vícehlasou alternativu představuje též kánon. Rozvoj tvořivých schopností v oblasti rytmu umocňuje zejména forma ronda – hlavní myšlenku (a) tvoří daná rytmická figura, kuplety (b, c atd.) vytvářejí žáci sami podle vlastní hudební představy a fantazie.

Odkazy: Modul 3,

Časová dotace: 135 min

Věk: 9 – 11 let

Kreativita: citlivost pro různorodost problémů, týmová práce, originalita nápadů, proudění myšlenek, vytrvalost

Podnikavost: rozvoj nápadů a řešení, transformace v organizaci, nalézání příležitostí, týmová práce, tolerování neúspěchu

Popis

Krok 1

Pro vnímání metrické pulzace motivujeme žáky „klapotem“ mlýnského kola. Jsou postaveni v kruhu, pravidelné „klapání“ vyjadřují tlesknutím. Jedno dítě je bubeník, který udává tempo. Ostatní adekvátně reagují na jeho zrychlování či zpomalování (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 1, M3B3ML1)

Krok 2

Hrou s třídobými rytmy jsou žáci vedeni k vnímání přízvučné a nepřízvučné doby v taktu a rytmické pohotovosti. Přízvučnou (těžkou) dobu vyjádří např. plesknutím, lehkou tlesknutím. Bubeník udržuje stejné tempo. V kruhu by měl stát sudý počet žáků, při opakování tak dochází k jiné struktuře přízvučných a nepřízvučných dob (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 2, M3B3ML1).

Krok 3

Každé dítě si vymyslí rytmický útvar ve 3/4 taktu. Hru začíná bubeník, udá metrum, plynule navazují jednotliví žáci. Neměla by být porušena metrická pulzace. Pokud žáci nejsou schopni vytvořit vlastní rytmický model, mohou použít příklady uvedené v metodickém listu (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 3, M3B3ML2).

Krok 4

Jedná se o stejnou aktivitu provedenou ve dvojhlase (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 4, M3B3ML2).

Obměnou vícehlasé interpretace je uplatnění kánonu. Ž rozdělíme do dvou (tří) skupin. V rytmickém záznamu označíme místo, odkud vycházíme, realizujeme formou kánonu (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 5 – kánon,  M3B3ML3).

Krok 5

Hra na rytmické rondo. Ž pracují ve 4 skupinách označených písmeny a, b, c, d. Každá skupina dětí vytvoří rytmické dvojtaktí ve 3/4 taktu. Při hře se uplatňují střídavě podle principu ronda (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 6 – rondo, M3B3ML3).

Krok 6

Hudebně pohybové a taneční hry s písněmi Jsou mlynáři chlapi, chlapiBěži voda, běži. Nejdříve se žáci naučí obě písně zpívat.

Jsou mlynáři chlapi, chlapi

Běži voda, běži

 

1. Běži voda, běži,

po kamenich šusti,

zkazal mně můj mily,

že mne už opusti;

dle slovečka jedneho

pozbyla sem mileho.

2. Dycky mně sliboval,

stoja v našej sini,

že mne nězaněcha,

dyby měl sto jinych.

A ješče žadnej něměl,

a už na mne zapomněl.

3. Ja přijdu k muzice,

stojim vedle kola,

muj mily se toči,

něboji se Boha,

kole mne se otira,

jinu do taňca bira.

 4. Šla ona do domu,

lehla na lůžečko:

Ach, potěš mi, Bože,

to moje srdečko.

A tu přijdě a buři:

Staň, ma mila, otevři.

5. Cos mi ty tu přišlo,

neščastne stvořeni!

Nadarmo je všecko

to tvoje choděni;

neb ja juž mam jiného,

Pana Boha samého.

 6. A ja tebe prosim,

bys se něhněvala,

červeným hedbavim

šatek vyšivala;

neb sem ja ten, co sem byl

navratiť se zas minim.

S dvoudobou písní Jsou mlynáři chlapi, chlapi, která se obsahově váže na mužské činnosti ve mlýně, pracují chlapci. Při zpěvu písně a doprovodu cimbálové muziky vytvářejí podle své představy a fantazie pohybové kreace adekvátní obsahu písně.

Jsou mlynáři chlapi, chlapi

Podobně jsou zapojena děvčata při interpretaci třídobé taneční písně Běži voda, běži, která pochází ze severovýchodní Moravy (region Lašska) a pojí se k tanci starodávný. Děvčata svými tanečními pohyby v kruhu reagují na hudební i obsahový charakter písně. Jejich zpěv a taneční projev doprovází cimbálová muzika.

Bezi voda, bezi2

Kompetence

  • Ž se orientují v rytmickém zápisu, dovedou ho propojit s hrou na tělo
  • Ž improvizují v rámci jednoduchých hudebních forem – rondo, kánon
  • Ž realizují rytmický vícehlas
  • Ž dovedou elementárním pohybem vyjádřit obsah písně
  • Ž koordinují pohybové prvky se znějící hudbou

Materiály

  • Notový zápis písně Jsou mlynáři chlapi, chlapi.
  • Notový zápis písně Běži voda, běži. In F. Sušil (71951). Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, č. 455.
  • Metodické listy pro učitele: M3B3ML1, M3B3ML2, M3B3ML3