Resumé
Následující blok přináší náměty hravých činností inspirovaných prostředím venkovského mlýna. Fantazie a intuice dětí je podněcována charakterem místa a obklopující přírody i prací ve mlýně. Žáci provozují rytmické, hudebně pohybové a taneční hry, v nichž uplatňují říkadla a písně adekvátní vymezenému tématu. Kreativní prvky prostupují hudebně pohybovými a tanečními elementy, jsou součástí práce s texty, jejich rytmickou strukturou a obsahem. Improvizace v rámci rytmických a hudebně pohybových her napomáhá rozvoji tvořivého myšlení a citu pro hudební formu.
Představivost dětí může být umocněna fotografiemi venkovského mlýna nebo návštěvami takových objektů. Vhodnými prostředky stimulace zájmu a tvořivého přístupu žáků v okruhu aktivit inspirovaných přírodou (Modul 3) jsou vycházky do přírody, výtvarné činnosti apod.
Ž si hrají v kruhu na „mlýnské kolo“. Vytleskávají vytvořené rytmické figury, přičemž rozvíjejí metrorytmické cítění, smysl pro tempo, hudební paměť, pohotovost, představivost a fantazii. Současně se učí své rytmické představy zapisovat do not. Nejdříve jsou vedeni k vnímání metrické pulzace, potom rozlišují přízvučné a nepřízvučné doby v taktu a na tomto základě rozeznávají metrorytmickou strukturu útvaru. Rytmické figury interpretují ve skupinách (nebo jednotlivě) za sebou v jednohlasé podobě nebo současně formou vícehlasu. Vícehlasou alternativu představuje též kánon. Rozvoj tvořivých schopností v oblasti rytmu umocňuje zejména forma ronda – hlavní myšlenku (a) tvoří daná rytmická figura, kuplety (b, c atd.) vytvářejí žáci sami podle vlastní hudební představy a fantazie.
Odkazy: Modul 3,
Časová dotace: 135 min
Věk: 9 – 11 let
Kreativita: citlivost pro různorodost problémů, týmová práce, originalita nápadů, proudění myšlenek, vytrvalost
Podnikavost: rozvoj nápadů a řešení, transformace v organizaci, nalézání příležitostí, týmová práce, tolerování neúspěchu
Popis
Krok 1
Pro vnímání metrické pulzace motivujeme žáky „klapotem“ mlýnského kola. Jsou postaveni v kruhu, pravidelné „klapání“ vyjadřují tlesknutím. Jedno dítě je bubeník, který udává tempo. Ostatní adekvátně reagují na jeho zrychlování či zpomalování (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 1, M3B3ML1)
Krok 2
Hrou s třídobými rytmy jsou žáci vedeni k vnímání přízvučné a nepřízvučné doby v taktu a rytmické pohotovosti. Přízvučnou (těžkou) dobu vyjádří např. plesknutím, lehkou tlesknutím. Bubeník udržuje stejné tempo. V kruhu by měl stát sudý počet žáků, při opakování tak dochází k jiné struktuře přízvučných a nepřízvučných dob (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 2, M3B3ML1).
Krok 3
Každé dítě si vymyslí rytmický útvar ve 3/4 taktu. Hru začíná bubeník, udá metrum, plynule navazují jednotliví žáci. Neměla by být porušena metrická pulzace. Pokud žáci nejsou schopni vytvořit vlastní rytmický model, mohou použít příklady uvedené v metodickém listu (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 3, M3B3ML2).
Krok 4
Jedná se o stejnou aktivitu provedenou ve dvojhlase (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 4, M3B3ML2).
Obměnou vícehlasé interpretace je uplatnění kánonu. Ž rozdělíme do dvou (tří) skupin. V rytmickém záznamu označíme místo, odkud vycházíme, realizujeme formou kánonu (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 5 – kánon, M3B3ML3).
Krok 5
Hra na rytmické rondo. Ž pracují ve 4 skupinách označených písmeny a, b, c, d. Každá skupina dětí vytvoří rytmické dvojtaktí ve 3/4 taktu. Při hře se uplatňují střídavě podle principu ronda (viz metodické listy pro učitele, mlýnské kolo 6 – rondo, M3B3ML3).
Krok 6
Hudebně pohybové a taneční hry s písněmi Jsou mlynáři chlapi, chlapi a Běži voda, běži. Nejdříve se žáci naučí obě písně zpívat.
Jsou mlynáři chlapi, chlapi

Běži voda, běži

| 1. Běži voda, běži, po kamenich šusti, zkazal mně můj mily, že mne už opusti; dle slovečka jedneho pozbyla sem mileho. | 2. Dycky mně sliboval, stoja v našej sini, že mne nězaněcha, dyby měl sto jinych. A ješče žadnej něměl, a už na mne zapomněl. | 3. Ja přijdu k muzice, stojim vedle kola, muj mily se toči, něboji se Boha, kole mne se otira, jinu do taňca bira. | 
| 4. Šla ona do domu, lehla na lůžečko: Ach, potěš mi, Bože, to moje srdečko. A tu přijdě a buři: Staň, ma mila, otevři. | 5. Cos mi ty tu přišlo, neščastne stvořeni! Nadarmo je všecko to tvoje choděni; neb ja juž mam jiného, Pana Boha samého. | 6. A ja tebe prosim, bys se něhněvala, červeným hedbavim šatek vyšivala; neb sem ja ten, co sem byl navratiť se zas minim. | 
S dvoudobou písní Jsou mlynáři chlapi, chlapi, která se obsahově váže na mužské činnosti ve mlýně, pracují chlapci. Při zpěvu písně a doprovodu cimbálové muziky vytvářejí podle své představy a fantazie pohybové kreace adekvátní obsahu písně.
Podobně jsou zapojena děvčata při interpretaci třídobé taneční písně Běži voda, běži, která pochází ze severovýchodní Moravy (region Lašska) a pojí se k tanci starodávný. Děvčata svými tanečními pohyby v kruhu reagují na hudební i obsahový charakter písně. Jejich zpěv a taneční projev doprovází cimbálová muzika.
Kompetence
- Ž se orientují v rytmickém zápisu, dovedou ho propojit s hrou na tělo
- Ž improvizují v rámci jednoduchých hudebních forem – rondo, kánon
- Ž realizují rytmický vícehlas
- Ž dovedou elementárním pohybem vyjádřit obsah písně
- Ž koordinují pohybové prvky se znějící hudbou
Materiály
| Přehled modulů
 | 
 
	
