Blok 2: Tělo a tvořivost

Požádáme děti, aby si sedly do kruhu a zavřely oči: procházíme za nimi a za každým z nich uděláme nějaký nečekaný zvuk (zmáčkneme plast, zašeptáme slova, šumění vody…). Pak dítě požádáme, aby tento zvuk udělalo pro ostatní.

Zrcadlová hra: ve dvojicích, druhý opakuje pohyby, které dělá první, pak si role vymění.

Sbor (vedoucí-následovníci): Jedno dítě kráčí před ostatními, kteří musí zůstat za ním ve skupině. Navrhuje různé způsoby chůze, které mají ostatní co nejlépe napodobit. Děti se ve vedení střídají.

Několikrát hru přerušíme zvoláním „foto“ a měníme prostorové rozmístění a trvání.

Kompetence

Žáci jsou schopni:

• více se soustředit.

Je možné vycházet z techniky zakotvení QI gongu a požádat děti, aby zavřely oči a představily si například strom, bambus, který se kývá ve větru. Zapustit kořeny do země: nohy jsou lehce od sebe, pevně postaveny, ruce se pomalu pohybují v prostoru (větve a listí ve větru). V této pozici se žáci kývají zleva doprava, pohupují se tam a zpět, aniž by zvedli chodidla a soustředí se na styčné body se zemí.

Provádějí totéž, ale představí si, že jsou bójkami na moři, řasami vlnícími se ve vodě, rybou… a soustředí se na pomyslné kontaktní body s vodou, s hustotou hmoty.

Kompetence:

Žáci jsou schopni

• stát pevně na zemi.

Můžeme vycházet z technik tanečního kontaktu. Požádáme děti, aby utvořily dvojice, aby našly různou společnou oporu nebo styčný bod (záda, lokty, pánev, rameno, prsty, nos…), postaví se jeden ke druhému a přemísťují se v prostoru, aniž by se přestaly dotýkat.

Kompetence

Žáci jsou schopni

• zkoumat hranice své rovnováhy.

Protahovat se všemi směry, hladit mraky, tlačit stěny.

Být robotem (mechanické a trhané pohyby) nebo hadrová panenka (vláčné a rotační pohyby).

Být loutkou, která stále roste a pak se sesune…

Být sochou z ledu nebo sněhulákem, který se rozpouští na slunci (uvolnit končetiny, až do úplného, pomalého rozpuštění na zemi).

Uvolni klouby: umyj se nebo osprchuj (masáž krku, ramen, kolenou, kotníků, loktů, zápěstí…).

Protřepej silně klouby, ruce, dopředu, do stran…

Proťukat celé tělo, obličej, jako když dopadají kapky deště, více nebo méně silně…

Zívat, masírovat si hrtan polykáním.

Masírovat si čelo, spánky, tváře, lícní kosti, chřípí nosu, rty, bradu, krk, šíji, ramena a poklepat obličej konečky prstů.

Vytvářet různé výrazy, aby se zapojily různé svaly a články tváře: co nejmenší a nejskrčenější obličej / co největší a nejnafouklejší obličej / hněv / znechucení / údiv / úžas / úsměv od ucha k uchu / hloupý nebo blažený výraz / mrknutí / mrkání …

Každý prvek scény (viz dále) je vyjádřen obličejem a tělem (bez vydávání zvuku). Každý vytváří svůj příběh a uvádí děti do svého světa.

Dítě bubnuje – klepat na tváře.

Udělá velkou žábu – nafouklý obličej, vypoulené oči.

Žába něco žvýká – přehnané pohyby čelistmi.

Něco nechutného – znechucený výraz.

Dítě se začne hněvat – úšklebek.

Ale najednou se objeví kolibřík – Oh! Ústy.

A je šťastný – blažený výraz ve tváři.

A potěšený – úsměv od ucha k uchu.

Vytažené obočí – pohybovat obočím.

Malé pomrkávání – jedním okem, druhým, oběma…

Občas akci přerušit zvoláním „foto“, měníme prostorové rozmístění a trvání.

Procházet se po sále, avšak ne v kruhu, řídit se pokyny, které platí mezi dvěma osobami: měnit rychlosti (pomalu, středně rychle, rychle), s různými úmysly a přes různé krajiny (např.: bahnitý terén, po řeřavých uhlících, na pružinách, na lyžích, po řece, je třeba překračovat překážky, nízké a spletené větve, prodírat se mezi kmeny stromů…) a přizpůsobit tělo danému pohybu a prostoru.

Pohybovat se po celém prostoru a reagovat na různé zvuky podle různých akcí (například: soustavu překážek, které je potřeba zdolat, glissando jako při plavání, melodie při pohybu na pálícím písku, zdravit zvířata, která potkáváme tím, že řekneme „dobrý den“ v různých jazycích,…).

Občas akci přerušit zvoláním „foto“, měníme prostorové rozmístění a trvání.

Kráčet po neviditelném provaze jako provazochodec, soustředit se jen na chůzi a nechat se unášet zvuky.

Malý příběh poslouží jako základ ke cvičením, jak si uvědomit své vlastní tělo.

Představivost umožňuje dítěti, aby se spojilo se svými pocity a přirozeně reagovalo.

Příklad:

Texty z videa:

Sním o tom, že jsem na pláži, a pro ty, kteří to ještě nepoznali, vyprávím.

Přicházím na pláž a sundám sandály.

Dám se do chůze po písku.

Slunce svítí a písek je velice teplý. Pálí do nohou. Skočím do vody. Voda je chladivá.

Písek je velice teplý, ale voda příliš studená.

Jdu do vody a pomalu se namáčím.

Slunce svítí, vystavím se zcela jeho světlu.

V té chvíli zafouká vítr z jedné strany, pak změní směr a fouká z druhé strany.

Nabírám světlo a předávám ho dál (podáváme si ruce).

A teď jsem připravená pozorovat celou krajinu!