Česká republika

• Univerzita: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, Brno
• Škola: Základní škola a mateřská škola J. Hlubíka, Lipov
• Hudební soubor: Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky, Lipov
• Koncept: Rozvoj kreativity prostřednictvím tradiční české lidové hudby

 

---

Univerzita: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, Brno 

Katedra hudební výchovy (Masarykova Univerzita, Brno) je součástí Pedagogické fakulty založené v roce 1946. Instituce v současnosti nabízí bakalářské a magisterské studijní programy Učitelství hudební výchovy pro základní školy, střední školy, specializované studijní obory Hra na klavír, Sólový zpěv, doktorský studijní program Specializace v pedagogice – Teorie a praxe hudební výchovy. Studenti absolvují profilující předměty, jako např. harmonie, dějiny hudby, základy sbormistrovství, nástrojová hra, hlasová výchova, hudební pedagogika, didaktika, hudební estetika, teorie umění, lidová píseň, multimediální počítačové aplikace, populární hudba a další. Při katedře pracuje smyčcový orchestr a pěvecké sbory s celouniverzitní působností.

Vědecká, odborná a publikační aktivita pracovníků katedry je vedle tvorby studijních textů, učebnic a monografií zaměřena zejména do okruhu problémů hudební sociologie, axiologie, estetiky, sémiotiky, etnomuzikologie atd., a prostřednictvím konkrétních empirických výzkumů v celé oblasti hudební výchovy a hudební kultury usiluje o zachycení dynamiky proměn sociálních funkcí hudby v současném světě a životě mladého člověka. Profil katedry je významně dotvářen bohatou uměleckou činností zaměřenou na kompozici a interpretaci soudobé hudby a na autentickou interpretaci staré hudby. Významnou aktivitou katedry, jejíž tradice sahá do 60. let dvacátého století, jsou pravidelné mezinárodní hudebně pedagogické konference Musica viva in schola.

Účastníci projektu Musik kreativ+ (z Masarykovy univerzity):

• Doc. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.: koordinátor, tvorba koncepce českého projektu, zajišťování spolupráce mezi českými a zahraničními partnerskými institucemi, tvorba učebních plánů, vyhledání hudebních materiálů, zapojování univerzitních studentů a hudebníků do programu, organizace práce na projektu a mezinárodních setkání, ediční činnost, zpracování dokumentů a zpráv pro EU, šíření informací o projektu.
• PhDr. Blanka Knopová, CSc.: tvorba učebních plánů a materiálů, ověřování vzdělávacích námětů v praxi, zapojování univerzitních studentů do programu, spolupráce s učiteli a žáky základních škol a hudebníky.
• Doc. PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.: fotografování, natáčení videí, zpracování dokumentů, ediční práce, šíření informací o projektu, překladatelská činnost.
• Mgr. Hana Havelková: tvorba učebních plánů a materiálů, ověřování vzdělávacích námětů v praxi, spolupráce s učiteli a žáky základních škol a hudebníky, překladatelská a tlumočnická činnost.
• Mgr. Ondřej Musil: fotografování, natáčení videí, zpracování dokumentů, spolupráce s učiteli a žáky základních škol a hudebníky, překladatelská a tlumočnická činnost.
• Mgr. Radka Hladilová, DiS.: spolupráce s učiteli a žáky základních škol a hudebníky, překladatelská a tlumočnická činnost.

---

Škola: Základní škola a mateřská škola J. Hlubíka, Lipov

Základní škola v Lipově se nachází v obci ležící v podhůří Bílých Karpat na jihovýchodní Moravě. Tento region je příznačný živou tradicí lidové kultury. Žije zde přibližně 1500 obyvatel. Zřizovatelem školy, v níž se sdružuje základní a mateřská škola, školní družina a jídelna, je Obec Lipov. V současné době navštěvuje školu 147 žáků v devíti třídách z obcí Lipov a Louka. Děti se zúčastňují různých vědomostních a sportovních soutěží; zvláště ve sportu dosahují zdařilých úspěchů. V rámci Asociace školních sportovních klubů se žáci vloni umístili ze všech 69 základních škol okresu Hodonín na třetím místě ve sportovních soutěžích, které probíhaly po celý rok (florbal, basketbal, nohejbal, plavání, stolní tenis, fotbal, atletika atd.). Více než třetina žáků školy se věnuje folklorním aktivitám. Působí zde dětský folklorní soubor Lipovjánek, který tvoří 3 skupiny dětí podle věku. Učí se zde poznávat a udržovat lidovou hudbu a tradice svého regionu, zpěvem, tancem a hrou v cimbálové muzice často reprezentují školu na kulturních vystoupeních v obci i okolí, účinkují na folklorních festivalech apod. Škola nese jméno po českém vlastenci a učiteli Jaromíru Hlubíkovi, který zde pedagogicky působil.

Účastníci projektu Erasmus Musik kreativ+ (ze ZŠ a MŠ J. Hlubíka, Lipov):

• Mgr. Petr Galečka: organizace práce s dětmi, spolupráce s učiteli základních škol, žáky a hudebníky, vyhledávání hudebních materiálů, instrumentálních skladeb, příprava dětí v cimbálové muzice, fotografování, natáčení video materiálů, zpracování dokumentů a zpráv pro EU.
• Mgr. Jarmila Kopuncová: práce s dětmi v hudební výchově, ověřování vzdělávacích námětů ve škole, práce s dětmi na mezinárodních setkáních, fotografování, natáčení videa.
• Mgr. Lenka Ňorková: práce s dětmi ve výtvarné výchově, ověřování vzdělávacích námětů ve škole.

---

Hudební soubor: Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky, Lipov

Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky z Lipova je zaměřena na folklorní dědictví Horňácka, malého regionu na jihovýchodní Moravě. Soubor vznikl v roce 1993 za spolupráce s tanečním souborem Lipovjan. Repertoár tvoří zejména lidová hudba vlastního regionu, zasahuje však i do dalších národopisných oblastí. Soubor tvoří osm hudebníků (smyčcové nástroje, klarinet, cimbál), kteří prezentovali slovácký folklor na mnoha festivalech v zahraničí, např. ve Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Holandsku, Polsku, Chorvatsku, Slovensku a také v českých městech. Při příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie reprezentovali hudebníci domácí tradiční lidovou hudbu v Bruselu. Muzika nahrála 5 kompaktních disků. Hudebníci pravidelně spolupracují s dětskými interprety; doprovázejí je při pěveckých soutěžích.

The participants of the ensemble in the Erasmus Musik kreativ+ project:

• Mgr. Petr Galečka, primáš, housle
• Petr Hlahůlek, housle (terc)
• Ing. Josef Staša, housle, obligát
• Ing. Milan Červenka, klarinet
• PhDr. Vít Trachtulec, cimbál
• MUDr. Jiří Ovečka, basa
• Ing. Josef Karásek, viola, kontr
• Ing. Zdeněk Maňák, viola, kontr

---

Rozvoj kreativity prostřednictvím tradiční české lidové hudby

Tento obecný úvod se vztahuje na moduly Inspirace rytmem lidové taneční písně, Inspirace lidovými tradicemi a obřadním folklorem a Inspirace zvuky z přírody.

Péče o hudebně folklorní dědictví

Tradiční kultura venkovských vrstev obyvatelstva výrazně upoutávala vzdělanou evropskou společnost především v období osvícenství a romantismu. Pod vlivem ekonomicko-sociálních proměn na přelomu 18. a 19. století, spojených s migračními procesy, docházelo k prvním projevům přenášení lidové kultury z původního prostředí do jiného kontextu (Pavlicová & Uhlíková 1997). Lidová poezie, píseň, hudba a tanec se pro svou estetickou hodnotu staly inspiračními zdroji v různých uměleckých oblastech. O sto let později se v důsledku transformace kulturně společenských a ekonomických podmínek života proměna tradiční lidové kultury ještě zrychlila. Zásluhou představitelů intelektuálských vrstev společnosti, kteří si uvědomovali zanikání některých kulturních hodnot a snažili se o jejich uchování, byly mnohé projevy lidové tradice udržovány na základě vnějších podnětů. Lidová píseň a hudba se stala součástí pěstovaného kulturního dědictví národa (Pavlicová & Uhlíková 1997).

Díky písemné fixaci projevů ve sbírkách, výběrových antologiích či zpěvnících byl uchován folklorní materiál, současně však došlo k proměnám ve spontánním předávání jevů. Znalost a obliba písní folklorního okruhu začala v posledních desetiletích 19. století prudce upadat.  Na význam školní a rodinné výchovy při předkládání lidových písní tehdy upozorňovali mnozí čeští literáti (Bartoš 1874, 1890, Neruda 1891), hudební skladatelé (Janáček 1890), vědci (Hostinský 1906, Helfert 1925) a mnoho dalších. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století specifikoval požadavky praktické péče o lidovou píseň a lidové umění zvláště hudební vědec Bedřich Václavek (publikováno až 1963). Přitom zdůrazňoval, že by nebylo správné upadnout do romantického obdivu k tradiční lidové kultuře, je však třeba využít jejích projevů k dalším tvořivým činnostem. Václavkovy myšlenky, zacílené především ke školní výchově, rozvinuli později další badatelé (Sirovátka 1973, Holý 1979, Sirovátka & Holý 1985).

Lidová píseň, instrumentální hudba a tanec ve škole

Lidová píseň představuje v českých školách tradiční východisko pro rozvoj hudebních schopností a dovedností dětí. Je nenahraditelnou složkou výchovného procesu (Sedláček 1999) zejména na elementárním stupni dětského vývoje (Jurkovič 1997). Prostupuje v různé podobě českými hudebně výchovnými systémy a didaktickými materiály posledního století; nejvýrazněji zvláště v období uplynulých čtyřiceti let (Sedlák 1977, 1979, 1985). V podmínkách současného společenského vývoje, příznačného multiplicitou a mnohovrstevnatostí kulturních jevů, zprostředkovávaných technickými médii, je však třeba počítat zejména u mládeže s proměnami v postojích k tradičním jevům života, tedy i k hudebně folklornímu okruhu hudby. Ač tato oblast tvoří významnou součást národního kulturního dědictví, bez cílevědomé výchovy se svým obsahem a poetickými (někdy i hudebními) prostředky vnímání mládeže vzdaluje (Kučerová 2011). Zejména dospívající teenageři mají a priori k aktivitám z oblasti lidové hudby negativní postoj, někteří učitelé jejich tlaku podlehnou a zařazují folklorní žánry do výuky spíše výjimečně. Máme-li navázat na kulturní a výchovně vzdělávací odkaz našich předků a plně jej využít při rozumovém i emocionálním vyzrávání mládeže, musíme stále hledat cesty, jak tradiční jevy předkládat, byť v aktualizovaných kontextech, aby oslovily mladé generace současné i budoucí (Kučerová 2011).

Lidové písně, instrumentální hudba a tanec mohou být ve škole uplatněny z hlediska aplikace výchovných cílů i prostředků. V přístupné podobě umožňují aktivní hudební (sebe)realizaci a prožitek, který je důležitým impulsem tvořivého přístupu i projevu žáka. Různorodý potenciál tradiční lidové hudby nabízí uplatnění při interpretačních i percepčních aktivitách a tyto projevy současně poskytují náměty pro realizaci kreativních činností. Tvořivé podněty může skýtat melodicko-rytmická i poetická složka nápěvu písně, její instrumentální doprovod, hudebně pohybový výraz, tanec či hudebně dramatické projevy. Při kreativním procesu dochází k reflexi daného aspektu, pramenícího z hudební i mimohudební povahy písně, a jeho postupnému přetváření v novou podobu. Tvořivé situace procházejí rozmanitými fázemi – od variování, imitování daných folklorních vzorů, vyhledávání paralel v nejrůznějších uměleckých oblastech a kulturních souvislostech až k vlastním projevům dětské hudební produkce. Žáci se do hudebních aktivit zapojují podle svých schopností a dovedností ve formě kolektivní, skupinové nebo individuální práce; folklorní útvar lze úspěšně uplatnit v elementárních hravých činnostech s písní i složitějších tvořivých úkolech. S rozvojem interpretačních dovedností a poslechových zkušeností je současně posilována hudební paměť, myšlení, představivost, všeobecná imaginace či fantazie, vůle, vytrvalost a další psychické složky osobnosti dítěte.

Následující didaktické náměty ukážou možnosti práce s hudební i slovesnou složkou českých lidových písní, regionálními typy nápěvů, tanců, způsoby instrumentálního doprovodu. Stimuly tvořivých aktivit žáků mohou být aspekty reflektující funkčnost folklorních útvarů, vazby na všední i sváteční okamžiky v životě člověka, které tvoří soubor podnětů mimohudebního charakteru. Jedná se např. o souvislosti s pracovními aktivitami, výročními a rodinnými zvyky, lidovou vírou, pověrečnými praktikami i všeobecnými estetickými a etickými rysy daného projevu.

Literatura

---

Přehled modulů Inspirace rytmem lidové taneční písně Inspirace lidovými tradicemi a obřadním folklorem Inspirace zvuky z přírody