Česká republika

K hudebně folklorním kořenům. Regionální zvláštnosti lidové hudby (Rytmus – Melodie – Harmonie)

Národní partneři

  • Univerzita: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy
  • Škola: Základní škola a mateřská škola J. Hlubíka, Lipov. Žáci 4.-6. tříd
  • Hudební soubor: Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky, Lipov

Potenciál

Téma českého týmu vychází z potenciálu národního hudebně folklorního dědictví. Folklorní písňový fond v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tvoří tradičně základní metodické východisko české institucionalizované hudební výchovy. Bohatství regionálních typů písní, jejich zvláštnosti v oblasti rytmické, melodické i harmonické umožňují podněcovat různé stránky osobnosti žáka/studenta, včetně hudební kreativity. K podpoře kreativních činností v tomto okruhu mohou napomoci vybrané hudební znaky jednotlivých lidových písní, popř. jejich funkční vázanost, principy tradiční lidové kultury, synkretičnost folklorních jevů apod.

  • Lidové písně jsou reflexí prožitků, představ a tužeb člověka, provázejí jej v nejrůznějších životních situacích. Nabízejí možnosti pro široké spektrum hudebních aktivit a mimohudebních projevů.
  • Český hudebně folklorní fond skýtá bohatství typů a variant písní a instrumentální hudby.
  • Hudební aktivity a rozvoj tvořivosti umožňují všechny složky nápěvu lidové písně. Základní metodické východisko představuje rytmická struktura melodie.
  • Dalšími prostředky podněcování hudební aktivity a tvořivosti jsou melodická složka, tonální charakter a latentní harmonie nápěvu lidové písně.
  • Rozmanitost a variabilita písňového fondu umožňuje poznávání kulturních jevů v širších souvislostech, vyhledávání paralel či odlišností – a to nejen v rámci regionálních hudebně folklorních projevů.
  • Principy lidové hudby lze konfrontovat s jinými hudebními projevy v artificiální i nonartificiální oblasti.

Podporování kreativity a podnikavosti v oblasti hudebního vzdělávání a uměleckého vystupování ve školách je významným stimulem motivace žáků, jejich iniciativy, výdrže a odpovědnosti. Při hudebně kreativních činnostech vyhledávají v daném hudebním okruhu vlastní náměty, které reprodukují, přetvářejí, vnímají v různých souvislostech. Uplatňují se ve skupinách, jednotlivě, spolupracují se členy hudebního tělesa, a to v hodinách hudební výchovy i při prezentaci výsledků tvořivých hudebních aktivit na veřejnosti. Tento způsob podněcování hudebních činností umožňuje žákům hlubší proniknutí do poznání a prožívání hudby, setkávání se s různými kulturními projevy. Současně je podněcována jejich vzájemná tolerance, úcta a schopnost pracovat v týmu.

Struktura

Vyvíjení námětů, směřujících k podporování hudebních činností a kreativity prostřednictvím lidové hudby, je realizováno ve spolupráci s univerzitními studenty. Hlavním cílem je identifikovat na podkladě rozmanitých regionálních typů písní zdroje pro hudební aktivity žáků a rozvoj jejich interpretačních, receptivních a tvořivých dovedností. Významnou součástí metodických postupů je motivace žáků k veřejné prezentaci svých výsledků; žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali rozvinout původní hudební myšlenku v dalším procesu přetváření až do podoby uměleckého vystoupení na veřejnosti.

Materiály

Hudební materiál připravují univerzitní studenti společně se členy Horňácké cimbálové muziky Petra Galečky. Navržené postupy budou ověřovány žáky 4. – 6. tříd partnerské základní školy a na seminářích pro učitele. Umělecký partner (HCM PG) se účastní tvořivého procesu žáků, spolupracuje na daných společných tématech. Poukazuje na bohatství a zvláštnosti písňového materiálu, charakter instrumentálního doprovodu v souvislosti s typy písní a jejich regionální příslušností. Při prezentaci hudebně folklorních jevů ve vyučovací hodině, ve zkouškách dětského folklorního souboru, na koncertě či moderovaném vystoupení pro žáky podněcují členové souboru zájem mládeže o interpretační a poslechové aktivity, poskytují možnosti k hudebním prožitkům, samostatnému myšlení a tvořivým činnostem žáků. Obě skupiny (žáci i hudebníci) vkládají na podkladě řízeného dialogu vlastní náměty do programu – na základě principů analogie, kontrastů, variací atd.

Uplatňované metody, cíle, prostředky:

  • shromažďování pramenů, jejich verifikace
  • analýza hudebních projevů, komparace
  • aktivizační činnosti, hravé formy, kreativní projevy v interpretační i receptivní oblasti
  • integrativní postupy
  • vyjádření pěvecké, rytmické, rytmicko pohybové, instrumentální, taneční a hudebně dramatické, práce s notovým textem

Principy:

  • kontrast, podobnost, variace, souvislosti, inspirace
  • reflexe, nápodoba, improvizace, proměna